Láska k dítěti na první pohled?

Láska k vlastnímu dítěti nemusí přijít automaticky.


„Maminko, vaše miminko je na světě.“ Věta, na kterou se těší většina žen devět krásných měsíců. Ženy s napětím očekávají, který den si pro porod jejich miminko vybere. Příchod dítěte na svět má v hlavách budoucích matek dost podobný průběh – po rychlém porodu přijde přiložení miminka na jejich vlastní kůži, uslyší jeho pláč, ucítí jeho vůni, poprvé uvidí jeho pomačkané tělíčko a bezhlavě se do svého malého děťátka zamilují. Někdy se však věci začnou dít zcela odlišně, než si rodička přeje a najednou nemuselo uběhnout ani devět měsíců, porod nebyl zase až tak rychlý nebo nešel podle porodních přání a uzlíček štěstí je na světě. Místo bezmezné lásky a radosti se však spustí kolotoč smíšených emocí, mezi kterými převládají ty negativní. Rozumově matka ví, že dítě ležící před ní je její. Hlava křičí, že tohle je to dítě, na které tak dlouho čekala. Emoce však jakoby nepřiléhaly radostné události. „Ležela jsem tam po dvacetihodinovém porodu. Vyčerpaná, ale stále relativně při smyslech. Na břiše mi leželo naše právě narozené miminko, manžel mi radostí mačkal ruku a já jen koukala. Nic se nedělo – žádná hormonální bouře. Jen vyčerpání. Vyspím se, odpočinu si, budu mít malou u sebe na pokoji a bude to lepší. Dokonce ani na pokoji se nic nezměnilo. Ta opravdová mateřská láska přišla až doma dlouho po šestinedělí.“


Lidé se často domnívají, že láska k jejich dítěti se spustí okamžitě a automaticky bezprostředně po jeho narození. Tak tomu být nemusí, obzvlášť u komplikovaných a předčasných porodů, kdy je dítě rodičům ukázáno často až po mnoha hodinách nebo dnech. Mateřská láska přichází postupně, až se společně tráveným časem s miminkem a společnými rodinnými zážitky. Důležitou roli v pěstování vztahu s miminkem hraje i tzv. bonding. Bonding představuje kontakt kůže na kůži s miminkem bezprostředně po porodu a i kontakt rodiče s matkou v následujících dnech. Někdy však ani bonding ihned po porodu nezajistí nastartování těch správných hormonů. Přijetí dítěte vyžaduje někdy dlouhý čas a trpělivost. Jedním okamžikem se ženě mění celý život, najednou je na ní závislý nový lidský tvor, za jehož přežití ona nese zodpovědnost.


U předčasně narozených miminek se často stane, že žena ani nedostane příležitost k tomu, aby bylo přiloženo na tělo matky nebo si ho směla pochovat, protože je v tu chvíli důležitější zajistit jeho životní funkce. Následné první setkání matky a dítěte může být pro matku takto narozeného miminka traumatizující událostí.


„Maminko, můžete se jít podívat na vaše miminko.“ Matka s očekáváním záplavy lásky přichází k inkubátoru, kolem ní pípají nemocniční přístroje, v nosu štípe dezinfekce. Na plastové krabici je jméno jejího miminka, datum narození, porodní váha. Dívá se dovnitř a tam leží maličké miminko, které by mělo být její. Teď by měla přijít ta láska, to mateřské teplo naplňující každou buňku v jejím těle. A nic. Teplo nepřichází. Pocity v tu chvíli nejde rozeznat. Chlad. Obrovský strach. A v hlavě otázka: „Tohle je opravdu moje dítě?“


Další zátěží pro ženu kromě toho, že se sama není schopná zorientovat se ve svých pocitech po porodu a vztahu k miminku, může být rodina a přátelé. Nadšeně telefonují, gratulují, zapíjejí narození nového človíčka, chtějí fotky… V mobilu svítí jedna zpráva za druhou, že pláčou radostí za rodičku. Na návštěvě se s miminkem fotí jako diví a usmívají se blaženým štěstím. Tím, které matka právě teď necítí. Místo toho si připadá, jako kdyby ji někdo vytáhnul z vlastního těla. Jako by byla tichý pozorovatel, který sleduje svůj vlastní život z zpovzdálí nebo v mlze, ale není schopna ho procítit. Přebalit, nakrmit, uspat, přebalit, nakrmit, uspat a tak pořád dokola den za dnem.


„Měla bych být vděčná za to, že mám zdravé dítě. Spousta rodičů takové štěstí nemá. Ale já jsem v tu chvíli vděk necítila. Nechtěla jsem ho chovat ani na něj sahat. Místo toho mi v hlavě běželo, že jsem strašná matka. Pokaždé, když zaplakal, chtěla jsem utéct někam pryč a už se nevrátit.“


I takto se mohou ženy po porodu svého dítěte cítit a pro spoustu žen tomu tak opravdu je. Někdy totiž velká očekávání, které ženy od porodu a příchodu na svět svého miminka mají, vedou k obdobně velkému zklamání – porod nejde dle jejich porodního plánu, bolest je větší než čekaly, u miminka či rodičky nastanou komplikace. Důležité je uvědomit si, že tyto pocity nedělají z ženy špatnou matku. Porod odstartuje v životě ženy velké změny ve všech oblastech, které provází pocity nejistoty, obavy o zvládnutí celé situace, strach o dítě, obavy o sebe, partnerský život. Mohou nastoupit stavy úzkosti a deprese. Úzkostným stavům a výčitkám z nemilování vlastního dítěte nepomáhají ani sociální sítě, kde jiné matky vykreslují příchod potomka na svět příliš idealisticky. Žena se v tuto chvíli může cítit sama a izolovaná. Pokud tyto stavy trvají týdny či dokonce měsíce je důležité podchytit možný nástup poporodní deprese a poporodní psychózy, které představují závažný psychický stav, jež je nutný odborně řešit.


Velmi vhodné je se svěřit někomu, komu žena důvěřuje a otevřeně si o svých pocitech a obavách promluvit. Ze svých stavů se může i vypsat a vést si deníček, kam si zaznamená vše, co ji zrovna tíží. Podstatným krokem je i naučit se říct si o pomoc partnerovi nebo rodině. V procesu přijetí dítěte může pomoci obyčejné pohlídání dítěte mužem a žena si mezitím může zajít do sprchy, v klidu se najíst, navštívit kadeřnici nebo se zajít na chvíli projít. Čas pro sebe by si měla stanovit, alespoň jednou do týdne – klidně mezi kojením, kdy na miminko dohlídne někdo druhý. Žena by se dále měla věnovat věcem, které ji baví a naplňují a zapojit do nich i dítě. Pokud ráda běhá, tak si může pořídit sportovní kočárek, se kterým se postupně začne vracet ke svým koníčkům. Dítě sebou může vzít i do obchodu nebo jít s miminkem s kamarádkou na kávu.


Nejdůležitější však je dopřát si čas a prostor. Samozřejmostí je i spousta odpočinku, protože péče o novorozence vyžaduje hodně energie. Součástí tohoto procesu je i přijetí faktu, že i mateřská láska potřebuje svůj vlastní prostor k růstu.



38 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše